Vážený pane Řehounku,
koncem září loňského roku jsem si u Vás objednal publikaci - Příběh legionáře. Konečně se mi po delší odmlce podařilo najít volnou chvíli k četbě. Tuto knihu jsem přečetl jedním dechem. Osobně se tématikou československých legionářů, zejména těch z Frýdecko-Místecka, zabývám již pár let, a proto jsem velmi uvítal možnost rozšířit svůj obzor o další vzpomínky na sibiřskou anabázi. Vydat tuto práci byl velmi zasloužilý počin, za který by na Vás byl prastrýc právem jistě velmi hrdý. Celý příběh je psán poutavým a neskutečně vtahujícím slohem, který je navíc vhodně doplněn obrazovým materiálem. Text postihuje jednu z donedávna opomíjených kapitol československých dějin moderní doby a to od mobilizace až po návrat do svobodné vlasti. To vše je líčeno očima „řadového“ poddůstojníka, jež věnuje pozornost nejen bojovým scénám, ale květnatě sděluje čtenáři jeho vlastní dojmy z Ruska během první světové války. Neomezuje se ovšem pouze na ně, ale vtipně komentuje také život československých dobrovolníků. Velmi zajímavou pro mě byla zejména třetí kapitola o jeho „pobytu“ v ruském zajetí, která rozšířila mé povědomí o zacházení s našimi zajatci a jejich životě v zázemí „nepřítele“. Rovněž obšírné pojednání o zbězích z řad československého vojska na Rusi k Rudé armádě jsem doposud v takovém rozsahu ve vzpomínkách legionáře nezaznamenal. Dále autentické popisy nelidského běsnění bolševiků na legionářích i civilním obyvatelstvu jsou dech beroucí (s. 67,68,86).
regionální literatura
|
|