S potěšením jsem si přečetl Pohádky z kerského lesa, je to pěkné čtení, čeština krásná, poetické příběhy - jak mají být tradiční pohádky. Gratuluju! Pro mne mají texty ještě osobní význam v tom, že při uvádění místních pojmenování se mi vybavuje moje klukovské dětství, neboť Kersko bylo naším eldorádem... Reminiscence přicházejí i méně příjemné: že jsem za třicet let nebyl schopen se věnovat místopisu rodiště, Třebestovice – Sadská, kam jsem chodil do školy, a Kovanice, odkud pochází tátův selský rod. Bohužel, dnes je už na všechno pozdě. A tak Vám vlastně závidím, že jste se do díla pustil včas a zanechal tak trvalé stopy v regionu.