Blanka Němečková, učitelka Základní školy ve Voticích, napsala základ dramatizace několika příběhů z knihy Jana Řehounka Pohádky z kerského lesa. Jan Řehounek scénář mírně upravil a dopsal šest písniček. Jejich zhudebnění provedl absolvent Konzervatoře Jaroslava Ježka v Praze Jiří Sedláček. Paní učitelka Němečková pohádku nastudovala s dětmi ze své třídy - 3. C. Za hudebního a vokálního doprovodu žáků ZUŠ Votice ji s velkým úspěchem malí interpreti odehráli v pondělí 10. června 2013 dopoledne pro žáky školy, odpoledne pro rodiče a veřejnost.
Třídní učitelka Mgr. Blanka Němečková: Žáci 3.C Základní školy Votice ve spolupráci ZUŠ Votice nastudovali již v pořadí třetí divadelní představení, tentokrát „Příběhy hrnčíře Kuby a jeho přátel z kerského lesa“ na motivy knihy spisovatele a dramatika Jana Řehounka „Pohádky z kerského lesa.“ Scénář pohádky byl mnou upraven a přizpůsoben schopnostem malých herců. Spisovatel Jan Řehounek úpravu schválil a doplnil text o vtipné písničky. Hudbu k nim složil Jiří Sedláček, učitel ZUŠ ve Voticích. Hudební doprovod k písním nacvičili se žáky ZUŠ Jiří Sedláček, Radek Malotín a ostatní učitelé.
Dopolední premiéry pro žáky prvního stupně i odpoledního divadelního představení pro rodiče a veřejnost se zúčastnil autor Jan Řehounek, který děti před vstupem na scénu povzbudil větou opravdových herců: „Tfuj, tfuj, tfuj breptejte potvory!“
Děkuji všem dětem za herecké výkony, rodičům za pochopení a pomoc s přípravou kostýmů. Dále bych ráda poděkovala řediteli ZUŠ Votice Milanu Včelákovi za jeho vstřícný přístup a spolupráci. Poděkování také patří žákům ZUŠ za hudební a pěvecké výkony pod vedením učitelů Jiřího Sedláčka a Radka Malotína. Děkuji také spisovateli Janu Řehounkovi za zájem i za skvělé „Pohádky z kerského lesa,“ které děti oslovily, zaujaly a s chutí je realizovaly na „prknech která znamenají svět.“
Martina: Naše divadlo se jmenovalo Příhody hrnčíře Kuby a jeho přátel z kerského lesa. Já jsem byla vypravěč. Musela jsem se naučit mluvit do mikrofonu. Markéta měla dvě role loupežníka a myslivce. Moc se mi to líbilo. Měli jsme v publiku pana spisovatele. Představení se konalo v tělocvičně. Základní umělecká škola nám pomáhala s písničkami a hudbou. Přišli se na nás podívat rodiče a známí. A moc se jim to líbilo a tak jsme sklidili veliký potlesk.
Kuba: Celá pohádka byla super. Líbila se mi písnička: „Pod dubem, za dubem.“ Měl jsem hlavní roli „Kubu“ Těším se na září, až ji budeme hrát znovu. Po skončení pohádky jsme si za odměnu došli na zmrzlinu. Také se mi líbil oblek knížepána.
Jana: Jsem víla Janinka, asi protože se jmenuji Jana. Někteří hráli i dvě role, ale hráli krásně. Všichni se snažili co mohli. Moc se těším, až to budeme hrát opět. Pomáhali nám i děti ze ZUŠ. Nejvíc se mi líbily kostýmy a kulisy. Mám dobrý pocit z té pohádky. Snažili se všichni. Všichni na mne byli pyšný. Diváci nám tleskali.
Markéta: V pondělí jsme hráli divadlo pro rodiče.Celý rok jsme zkoušeli s naší pani učitelkou pohádku Příhody hrnčíře Kuby a jeho přátel z Kerského lesa. Všechny nás to moc bavilo.Hrála jsem loupežníka a myslivce. Hudební doprovod nám dělaly děti ze ZUŠ. Přišel se na nás podívat i pan Jan Řehounek, který pohádku napsal. Všem se naše vystoupení moc líbilo, museli jsme se dvakrát uklánět. Moc se těším až budeme mít další pohádku.
Kristýnka: Hráli jsme pohádku, která mě bavila. Hrála jsem „Studánkovou vílu.“ Se mnou hrály ještě tři kamarádky, které byly také víly. Líbily se mi děti, které hrály třeba vodníka, Kubu, loupežníky, rozívený kluk, myslivci. Líbily se mi ještě holky a ostatní děti, které zpívaly a hrály na nástroje a divím se že to s námi vydržely.
Radek: Moc se mi líbí, když se sejdeme celá třída a můžeme s pani učitelkou něco nacvičit. Nejraději mám písničky. Líbí se mi tanec „Žblabuňka se ženil“. Také se mi líbí jak Kuba mluví s loupežníkem a s knížepánem. Je dobře, že pohádka skončí šťastně a Kuba se ožení s Janinkou.
David: Na pohádce Příhody hrnčíře Kuby a jeho přátel z kerského lesa se mi toho líbilo vážně mnoho. Tuto pohádku bych ohodnotil jako velmi zábavnou. Jak přemohli loupežníky s tím, jak jim na hlavu nasadili hrnec. Jak hrnčíř Kuba povídal Janince, že ho připravila o rozum. Také se mi moc líbila písnička loupežníků. Také písnička myslivců o lovu byla velmi krásná. Moc se mi také líbil kostým knížete. Moc se mi také líbila hudba, jak žáci hráli na hudební nástroje. Také se mi líbilo, že jsme měli hodně diváků, kterým se pohádka líbila. A také, že měla hezký konec.
Robin: Pohádka Příhody hrnčíře Kuby a jeho přátel z kerského lesa je moc pěkná. V té pohádce je nejvíc písní. Nnejtěžší role je Kuba. V té pohádce jsou dvě svatby. Paní učitelka to s námi pěkně nacvičila.
Eva: Pohádka se jmenuje Příhody hrnčíře Kuby a jeho přátel z kerského lesa. Jiné pohádky jsme hráli i v 1. a 2. třídě. Role se dostaly na všechny děti kromě dvou kluků. Mne z jedné strany pohádka baví a z druhé ne. Moc mne nebaví dlouhé cvičení. Já hraji loupežníka Sakrapráce. Pohádka má čtyři dějství. Hlavní roli hraje Kuba. V pohádce jsou dvě svatby. Kulisy jsme dělali sami. Přišlo hodně diváků, snad se jim pohádka líbila, protože nám moc tleskali.
Patrik: Příhody hrnčíře Kuby a jeho přátel z kerského lesa. Na pohádce se mi líbilo. Bylo tam hodně lidí i dětí. Celkem tam byly čtyři dějství. Nejvíce se mi líbila písnička „Lovili jsme kance“ atd. Hrál jsem zbrojnoše. Myslím si, že se všem pohádka líbila. Přišli tam asi všichni rodičové. Pro mě ta pohádka byla hezká. Byli jsme tam dlouho. Pohádku napsal Jan Řehounek.
Karolínka M.: Pohádka se mi líbila. Bavilo mě druhé, třetí a čtvrté dějství. První dějství mě nebavilo, protože v něm hraji nevěstu. Ve druhém dějství se z víly převléknu za rozíveného kluka. Jdu za strom a až dá Kuba znamení zbrojnoši se vrhnou na loupežníky a já se připravím a jdu zpívat. Ve třetím dějství se zase z rozíveného kluka převléknu na vílu. Až řekne Kuba „hm, hm já studnu mám…..“ a začne hudba hrát, jdeme a tancujeme okolo studánky. Čtvrté dějství mě baví nejvíc. Protože se Kuba žení s Janinkou všichni zpíváme a tancujeme.
Lucie: Dnes 10. 6. 2013 jsme hráli naší pohádku pro děti ze školy a pro rodiče. Myslím si, že se to všem přítomným moc líbilo a potlesk byl veliký. Děti z lidové školy umění nám k pohádce udělaly krásný hudební doprovod. Rodiče nám pomohli s kostýmy a kulisami. Na naše vystoupení se přijel podívat i sám autor pohádky Jan Řehounek. Všem nám to dalo pořádnou práci, hlavně naší pani učitelce, která si s námi dala velikou práci, aby nás to naučila. Pokud vše dobře dopadne, budeme s pohádkou vystupovat i v jiných městech. Na další vystoupení se moc těším.
Dan: Na pohádce se mi líbilo, že jsem vodník. Mám radost, že jsou tam písničky. Líbilo se mi, že jsou tam i loupežníci. Ještě, že to napsal Jan Řehounek, jinak by to nebyla pohádka. Je tam také knížepán a to je dobře. S paní učitelkou jsme celé divadelní představení výborně nazkoušeli a před zraky svých rodičů a babiček perfektně sehráli. Odměnou nám byl dlouhý a neutichající potlesk.
Petr: Ve třetí třídě nám paní učitelka napsala pohádku, která se jmenuje Příhody hrnčíře Kuby a jeho přátel z kerského lesa. Hrají v ní všechny děti z naší třídy. Já hraji knížete. V pohádce také hodně zpíváme. Hráli jsme jí dětem ve škole i pro rodiče. Všem se moc líbila a hodně nám tleskali. Myslím, že se nám povedla. Hrát v pohádce mě baví. Minulou pohádku jsme byli hrát až v Krkonoších. Letos pojedeme také a už teď se moc těším. Byl to krásný zážitek. V pohádce si připadám jako opravdový kníže.