Tajemné stezky Svatojiřským lesem

Tajemné stezky Svatojiřským lesem

Po úspěchu knihy nymburského spisovatele a publicisty Jana Řehounka Tajemné stezky - Zlatým pruhem Polabí, vydává pražské nakladatelství Regia další jeho knihu ve stejné ediční řadě Tajemné stezky - Svatojiřským lesem mezi Labem a Jizerou. Je věnována kraji na hranicích Nymburka, Mladoboleslavska a Jičínska, jehož společným jmenovatelem je rozsáhlý komplex
Svatojiřského lesa. Literární pouť začíná v zaniklé obcí Mladá u Milovic a končí v Městci Králové.

Kniha je rozdělena do 7 širších kapitol, v nichž je popsáno 47 obcí:

Do vojenské historie aneb C. a k. i Sověti:

Milovice - Mladá, Lipník, Čachovice, Struhy, Všejany, Vanovice.

Na panství knížete Alexandra aneb Železniční vlečka porazila...krávu:

Vlkava, Jizbice, Zavadilka, Loučeň, Studce, Studečky, Mcely.

Kraj lesních rybníků aneb Tady zněla hudba hluchému skladateli:

Jabkenice, Chudíř, Prodašice, Ledce.

Krávy na pastvinách aneb Loupežníci pod Ostrou hůrkou:

Žitovlice, Pojedy, Nové Zámky, Doubravany, Seletice, Košík, Tuchom, Sovolusky.

Okolo Chotuce aneb Bludičky a ohniví dědci na blatech:

Křinec, Bošín, Sovenice, Mečíř.

Na řece Trnavě aneb na Bučici se už zase bučí:

Viničná Lhota, Ledečky, Podlužany, Rožďalovice, Hasina, Brodek, Mlýnec, Kopidlno.

U rybníka Vražda aneb Kostra v brnění v dutině dubu:

Svídnice, Dymokury, Chotěšice, Břístev, Malá Strana, Nová Ves, Nouzov, Záhornice, Činěves, Městec Králové.

Texty jsou doprovázeny bohatým obrazovým materiálem: čtenář tu najde 42 historických kreseb a grafik, 65 historických fotografií a 89 fotografií současných.

Jan Řehounek je znalec historie regionu Svatojiřského lesa, k němuž ho přitahují rodinné vazby a vzpomínky z dětství. Tento mohutný lesní komplex je zajímavý nejen krásnou přírodou, historií, architektonickými památkami, mimořádnými a nezřídka i slavnými lidmi, atraktivními turistickými cíli, ale rovněž přebohatou zásobou lidových vyprávění, pověstí a legend.

V regionu Svatojiřského lesa nenajdeme žádné velké město, což ovšem neznamená, že není o čem psát. Milovice, respektive zaniklá obec Mladá, jsou svědkem víc jak staleté historie vojenského výcvikového prostoru. V Jabkenicích se můžeme v bývalé myslivně potkat s Bedřichem Smetanou, ale také se projít romantickou oborou. Loučeň se pochlubí barokním zámkem a v jeho parku největším souborem labyrintů a bludišť. V místním lese Bludníku prý bloudil i sám Ježíš v doprovodu svatého Petra. Další zámek hledejme ve Mcelích, nedaleko od něj pak přírodní rezervaci Čtvrtě s koberci bledulí a dalších chráněných rostlin. Do Ledců odskočíme vzdát hold hrdinům, kteří položili život v květnovém povstání v roce 1945, mají tu ovšem i Karlíčka se zajímavou historkou. V Seleticích a Košíku se seznámíme se zpytákem tatarským. Vesnické památkové rezervace se zachovanou lidovou architekturou jsou v Bošíně a v Pojedech. Křinec se v posledních letech blýsknul rekonstrukcí zámku s mimořádně cennými interiéry, láká ale rovněž svědeckým kopcem Chotuc, opředeným řadou legend. Nedaleké Rožďalovice disponují zámkem, barokním kostelem, ale také muzeem klasického knihařství, slavným rodákem Jiřím
Melantrichem a začíná tu rozsáhlá oblast "ptačích rybníků". Rybníky jsou rovněž významným prvkem Dymokurska. V Městci Králové, rodišti krále Přemysla Otakara I. se se Svatojiřským lesem rozloučíme.

Přijměte tedy pozvánku na severní okraj středních Čech - uvidíte, že se vám tu bude líbit.


Čtenářské ohlasy:

Zdeněk Tichý, tč. v Praze, rodák z Rožďalovic: "Vážený pane spisovateli. Jsem nadšený cyklista, proježděné mám kde co. A abych nepřijížděl do anonymních míst, snažím se o nich přečíst vše, co je dostupné. Považoval jsem se za znalce svého rodného kraje na pomezí mezi nymburským,
jičínským  a boleslavským okresem. Po přečtení Vaší knihy Tajemné stezky Svatojiřským lesem si však sypu popel na hlavu. Je to úžasné čtení. A zase mám důvod k návštěvě již dříve navštívených míst. Za to Vám děkuji."

Luboš Zelený, Trutnov, spisovatel:  "V minulých dnech jsem dočetl tuto knihu a rád bych řekl, že pro obyvatele zmíněného regionu (a nejen pro ně) je tato publikace čtenářským poučením i pohlazením. Vůbec mi nevadilo, že jsem si musel počkat na místo mého narození Městec Králové. Za to jsem byl na straně 209 odměněn fotografií sošky Trubače z budovy Staré pošty, jinak sourozence mé knižní pohádkové postavičky Pískovečka z Kuksu."