Úryvek z kapitoly Mezník čtvrtý: rok 1939:
Při obsazování Francie se vyznamenal brigádní generál Erwin Rommel jako velitel 7. tankové divize. V čele svých jednotek zajal téměř sto tisíc francouzských vojáků, zničil 450 tanků a tisíce zásobovacích vozidel a dělostřeleckých zbraní. Hitler ho odměnil rytířským křížem, povýšil na generálmajora a jmenoval velitelem Afrikakorpsu - armády určené k podpoře Mussoliniho italských jednotek v severní Africe, bojujících proti vojskům Spojenců.
Na podzim roku 1940 se Rommel stahuje do klidu válečného týlu v Čechách, kde soustředí svoje jednotky, jejichž základem je 5. lehká tanková divize. Původně měl před tažením do Afriky cvičit svoje vojáky ve vojenském prostoru Ralsko, ale nebyl spokojen s tamním terénem. Proto se jeho armáda přemístila do obrovského rovinatého prostoru mezi obcí Struhy a samotou Karlov.
„Tehdy mi bylo třináct let,“ vzpomíná Vratislav Dobiáš z Lysé nad Labem, který se narodil ve Struhách a příjezd Rommelovy armády pamatuje. „Pro nás, kluky, to byla obrovská atrakce. Směrem od Čachovic tehdy přijíždělo obrovské množství vojska - automobily, kanóny, motocykly, obrněné transportéry, tanky. Malé tančíky československé výroby.
V té době už byly Struhy zčásti zabrané armádou, část obce od kostela k rybníku byla úplně vystěhovaná, v domech pod kostelem mohli zůstat jen lidé, kteří pracovali na vojenském statku.
Vojáci měli tábory v polích za vsí. Celá oblast byla uzavřená a přísně střežená. Lidé říkali, že Němci postavili obrovskou maketu afrického města, do níž pak stříleli.
Při jedněch střelbách přiletěl zbloudilý granát, těsně minul kostelní věž a vybuchl v obytném stavení. Naštěstí se nikomu nic nestalo. Ve chvilce se to ve vsi rojilo německými důstojníky, kteří incident vyšetřovali. Majitelům domu armáda škodu zaplatila.“