Výpravčí z Kostomlat

KOSTOMLATY: Vyvrcholením připomínek 100. výročí narození Bohumila Hrabala se stala o první prosincové sobotě vzpomínková akce na železniční zastávce Kostomlaty nedaleko Nymburka. Připravil ji Jan Řehounek, znalec osobnosti B. Hrabala, zakladatel Klubu čtenářů B. H., ale sám také autor, vydavatel a především občan města Nymburka, kde se podle Hrabala zastavil čas.

Jubilant v Kostomlatech působil v druhé polovině 2. světové války v roli výpravčího a sepisoval knihu Ostře sledované vlaky. Tentokráte byly do Kostomlat sezvány osobnosti Středočeského kraje včetně hejtmana, za České dráhy a Správu železniční dopravní cesty se dostavil Karel Otava. Nechyběla knihovnice obce Kostomlaty Lenka Michálková. Vzpomínková akce se stala pro přítomné nevšedním zážitkem také proto, že akce skončila mimořádným zastavením rychlíku R 949 Bohumil Hrabal, kterým mohli odjet nejen do Nymburka herci a hosté nevšední události.

Červený motoráček z nymburského hlavního nádraží sotva pojal nával slavnostně naladěných cestujících, mezi nimiž byly osoby v dobovém oblečení, zřejmě nejen pamětník, ale třeba také pracovník někdejší modré armády s kleštěmi na procvakávání už zapomenutých jízdenek vytištěných na tvrdých papírových kartičkách. (Kleště tehdy sloužily také k otvírání zamčených dveří nejen při vstupu do uzavíratelných částí vagonů.)

Kostomlatský peron byl zaplněn stánky s občerstvením, kapelou s nezbytným vozembouchem, herci z nymburského divadelního spolku Hálek, v dobových uniformách pak třeba četník s puškou a nasazeným bodákem, nádražní přednosta s personálem včetně párkra, ale také mladík v letním vojenském stejnokroji německé armády s nepostradatelnou černou helmou. Pohybovaly se tady postavy civilních detektivů v pumpkách, tedy kalhotách ukončených pod koleny, v dlouhém zimním kabátě, na hlavě s kloboukem a služebně pátravým pohledem. Bylo slyšet i němčinu.

Do kostomlatské výdejny jízdenek byla poskládána tehdejší robustní spojovací technika, stůl přednosty se štosem bílých a modrých papírů s povídáním o akci a s úryvkem z Hrabala, ale také s příležitostnými razítky. Ty se mohly otisknout na siluetu zadní části telegrafistky osobně ... ehm ... místo výpravčího Hubičky. Nechybělo ani místo doličné, tedy kanape. A venku čekala na odhalení zastřená pamětní deska umístěná na hlavní části budovy, která se jako jediná odlišovala pěkně renovovanou fasádní úpravou. Započatá renovace nádražní budovy totiž zatím dál nepokročila.

Slavnostní řečnický ceremoniál, jakož i čtené ukázky z Hrabalových Ostře slevovaných vlaků a přiblížení tehdejší doby měl na starosti Jan Řehounek. Mluvil vtipně, výstižně a zásluhou přenosové techniky jej slyšeli i ve vlaku, který tady měl pravidelnou zastávku. Na jeho pokyn se všichni otočili k moderním soupravám, potleskem a máváním je pozdravili.

Součástí vzpomínky na B. Hrabala se stala výstavka dětských kreseb, umístěných na stěnách nádražního peronu, a nejlepší byly vyhodnoceny.