Před vernisáží výstavy v Lesním ateliéru Kuba v Kersku Slavnosti sněženek a křtem stejnojmenné knihy (v 15 hodin) se v sobotu 29. března ve 14 hodin uskutečnil vzpomínkový akt u hrobu Bohumila Hrabala na hřbitově v Hradištku. Na spisovatele vzpomněl Jan Řehounek:
Vážení a milí přátelé!
Poprvé jsme se tady sešli v pátek 28. března 1997 u příležitosti uložení ostatků našeho pana spisovatele po bok jeho drahých.
Od té doby se sem trousí desítky a stovky přátel, milovníků jeho knih, vyznavačů pábení, literárních následovníků, mnohdy ale i lidí, kteří teprve tady najdou motivaci otevřít některou z knih a začíst se do příběhů z Brna – Židenic, Polné, Nymburka, Kladna, Prahy – Libně či z Kerska.
Takto hromadně jsme se tady sešli v pátek 2. února 2007, vzpomenout deseti let bez Vás, pane doktore. Tehdy jsem tady za nás za všechny, za miliony čtenářů a filmových diváků slíbil, že na Vás, náš vzácný pane spisovateli, milý Bogane, budeme vzpomínat. Že se budeme spolu s Vámi skrze Vaše knihy usmívat i plakat, milovat i nenávidět, užívat života plnými doušky i odcházet z něj bez smutku, a že se tady občas zastavíme. Postát, položit na kamínky, jež přivážela Pipsi od moří, kde byla šťastná, kytku utrženou v lese, maličkou kočenku, vzpomenout na všechny, co tu v dřevěné bedně s nápisem Pivovar Polná našli místo svého posledního spočinutí – Maryšku, Francina, Pepina, Elišku, Slávka, nedávno zde spočinuvší Dášu. A především na Vás.
Vybral jste toto místo, odkud je blízko do kerského lesa, jenž Vám po léta poskytoval vlídné útočiště a v němž jste prožíval své slavnosti sněženek, vybral jste místo, kde zanedlouho začnou v korunách lip zpívat slavíci, vybral jste toto místo, ne proto, aby tady lidé smutnili, ale koupil jste tento hrob od tety Herclovy své ženě k narozeninám za pět set korun, aby jste jí udělal radost. Tudy jste chodíval ze Sadské, kde jste v hotelu Modrá hvězda poslouchal vyprávění starého číšníka, později přetaveného do slavných textů Anglického krále, tudy jste chodíval nezřídka až z Nymburka a cestou si tříbil vzpomínky pro Postřižiny a Městečko, kde se zastavil čas, tudy jste chodíval kolem borovic Krásné Pepiny a Švarné Tonky do Hradištka k Němcovům či Kocánkům na pivo, v jehož pěně se Vám zjevovaly hlučné samoty a nacházel jste perličky na dně. Vybral jste toto místo snad i proto, abychom se tu mohli zastavit vždycky, když jedeme do Kerska.
A tak jsme tady. Jsme tady, abychom Vás ujistili, že jsme na Vás nezapomněli a že u příležitosti té Vaší slavné stovky na Vás vzpomínáme. Ne se smutkem, nikoliv s nostalgií, ale tak, jak byste si to určitě i sám přál. Nad stránkami Vašich knih, u piva s parádní pěnou, co vypadá jako šlehaná smetana, pod korunami kerských borovic, v nymburských uličkách s domečky jako z Goldoniho.
Máme Vás, náš pane spisovateli, stále rádi.
