Nejkrásnější slovo
Jsem člověk posedlý krásou svého rodného jazyka. Do každého svého textu se snažím používat co možná nejhojněji hezká slova, která nám čeština ve své bohatosti plnými hrstmi nabízí. Dokonce mi je zhusta mými čtenáři vytýkáno, že řadu použitých slůvek neznají. Proto jsem například u své poslední knihy pro děti – Pohádky z kerského lesa – sepsal a na konec knížky zařadil „slovníček pohádkových a archaických výrazů“. S potěšením mohu konstatovat, že se setkal s úspěchem – někteří dospělí čtenáři mě za něj pochválili. Děti nikoliv, ty se nad slovy jako klevetnice, zaštěrchal, štráduje či zaškňořil vůbec nepozastavily.
Nedávno mne zaujala anketa pořádaná slovenským vydavatelstvím Enigma „o nejkrásnější slovenské slovo“. Zúčastnilo se jí téměř sedm tisíc respondentů a za nejkrásnější slovenské slovo zvolili „čučoriedku“. S potěšením jsem se s jejich volbou ztotožnil, neboť je to slovo zvukomalebné a krásné, mnohem hezčí nežli český ekvivalent „borůvka“.
Na druhou příčku se zařadilo „bábätko“, na třetí „anjelik“ a na čtvrtém „guĺôčka“. Pro čtenáře, kterým poezie slovenštiny zůstává utajena, jde o miminko, andílka a kuličku. Docela mne překvapilo, že se do první desítky nedostalo slovo „vopcháčik“, což anglicky znamená „hot-dog“ a česky nevynalézavý „párek v rohlíku“.
V souvislosti se slovenskou anketou, jež se k mému sluchu kupodivu dostala, jsem se zprostředkovaně dozvěděl i o její „sestričke“ (také krásné slovenské slovo) – anketě o nejkrásnější české slovo, organizované překvapivě rovněž slovenským vydavatelstvím Enigma.
V ní je pořadí na čtyřech prvních místech následující: „maminka“, „mateřídouška“, „čudlík“ a „kadibudka“.
Ač souhlasím, že jde o vskutku krásná slova a slovo „maminka“ je snad nejkrásnější ze všech slov na světě, přeci jen bych do pořadí zařadil i nějaké jiné slovo. Třeba místo „čudlíka“ bych nominoval název půvabné kytičky z prosluněných strání „hvozdíček“.
Z posledních dnů, kdy byli u nás na návštěvě naši mladí s dvouletým vnoučkem Prokůpkem, mám ale úplně nového slovního favorita. Nejkrásněji mi totiž zní slovo „dědečku“.